Příčná a směrová stabilita

Směrová stabilita

Stejně jako výškovka, také směrovka slouží u klasického letadla k řízení a směrové stabilizaci. Není však už pro letadlo životně důležitá.

Jak vidíme na obrázku níže, po směrovém vychýlení vnikne na směrovce nová sila Fs, která letoun vrací do původní polohy.

Samokřídlo, pokud nemá směrovku, je možné stabilizovat jednoduše pomocí šípového křídla. Jak je vidět na obrázku, po vychýlení se plocha nastavená proudu vzduchu S1 zvětší a S2 zmenší, takže odpor F1 se zvětší a vzniká moment Mn, který vrací letadlo do původní polohy.

Příčná stabilita

Příčné stability se jak u klasického tak u samokřídla dosahuje pomocí vzepětí.

Na křídla působí vztlaková síla F1 a F2. Tyto síly rozdělíme na X-složky a Y-složky.

Po vychýlení se Fy1 zmenší a Fy2 zvětší, což vyvolá nový moment Mn a letadlo se vrátí do původní polohy.

Druhotný účinek klonění je zatáčení. To můžeme pozorovat na složce síly Fx1, která je větší Fx2 a sune letoun do boku.

Shrnutí

Pro směrovou stabilizaci užíváme u klasického letadla směrovku. U samokřídla lze také použít směrovku, ale stačí šípovité křídlo.

Příčné stability dosahujeme jak u klasického letadla tak u samokřídla pomocí vzepětí.